Alkohol bourá zábrany a někdy i ty, které jsou potřeba na vodě naopak posílit – přirozený respekt z řeky a nepodléhání přílišnému hrdinství. V nižších dávkách zlepšuje náladu a působí paradoxně povzbudivě - časté jsou pocity euforie, uvolnění a ztráta zábran. To se pak přijede k nebezpečnému jezu a pro soutěživé hochy je to výzva. To se přeci sjet dá, ne? Ano dá, ale cesta od jezu je už náročnější a někdy se nemusí povést. Ve větších dávkách je naopak tlumivý. Se zvyšující se dávkou alkoholu se dostavují poruchy vnímání a koncentrace, koordinace pohybů („vrávorání"), úsudku a rozhodování, a také se prodlužuje reakční čas. Na řece potřebujeme mít zdravý úsudek a odhadnout blížící se nebezpečí. Nikdy nevíte, co se může stát – padlý strom, jez, náhodné převržení.

Nejčastější příčinou utonutí vodáků je splouvání nebezpečných jezů pod vlivem návykových látek. Díky alkoholu dochází k podcenění situace při rozhodování o splutí a tak jsou sjížděny obvykle i jezy s několika varovnými cedulemi. Vodák, který se po splutí jezu převrátí a zůstane pod jezem ve vodním válci, nemá obvykle síly vyplavat a velmi rychle se stává pasivním i díky podchlazení. Nezbývá mu nic jiného, než čekat na pomoc. Jenže také záchranáři budou muset kvůli jeho nezodpovědnosti riskovat svůj život při pokusech o vytažení z válce. Jeden z mnoha příkladů, který se stal v roce 2016:
Na Vltavě u obce Jamné dva kanoisté převrhli kánoi. Jeden z nich zmizel pod hladinou, ale druhý ho vylovil a dopravil na břeh, kde byl oživován. Než však byl dopraven na břeh, plul jim na pomoc druhý kanoista, který rovněž z kánoe vypadl, ale doplaval ke břehu sám. Policie u oživovaného naměřila 1,67 promile a u převrženého "zachránce" dokonce 2,81 promile + omamnou látku. Oba byli převezeni k vystřízlivění.
V roce 2016 u smrtelné nehody na jezu Brejlov byl také zjištěn u utonulého alkohol. Další smrtelná nehoda v roce 2020 na řece Moravě.

Vodákům bývá na vodě často zima. Někteří vyrážejí na vodácké akce pořádané již během jara a sjíždí úseky během tání nebo dešťů. I během léta se může stát, že je chladněji a přesto se řeky splouvají. Mnozí lidé si myslí, že když se napijí alkoholu, zahřejí se. Efekt je přesně opačný, naopak se způsobí větší podchlazení. Lidské tělo reaguje na podchlazení tím, že centralizuje krevní oběh a omezuje krevní zásobení končetin. Jenže alkohol způsobí rozšíření cév a tím dochází k větší cirkulaci krve i do periferie, což vede k výrazným ztrátám tepla. Podchlazení se tím prohloubí a vodák může být ohrožen na životě. Při snaze o sebezáchranu plaváním ke břehu dojde velmi rychle k vyčerpání sil.

Na řízení lodě pod vlivem alkoholu pamatují i právní předpisy ČR. V Pravidlech plavebního provozu (zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě) je uvedeno, že musí být plavidlo při provozu na vodní cestě vedeno osobou, která je k tomu způsobilá a nazývá se vůdce plavidla. Vůdce plavidla ani jiná osoba, která se podílí na obsluze plavidla (veslování, pádlování apod.) nesmí být za plavby pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných či psychotropních látek. Za přestupek hrozí pokuta do 200 000 Kč, nebo  v blokovém řízení do 5 000 Kč, jedná-li se o plavidlo bez motoru.

Pro mnoho vodáků se stává řeka odpadkovým košem. PET lahve s alkoholem mají volně na provázku za lodí a voda se jim postará o chlazení. Jenže často dochází k utržení provázku o větev nebo jinou překážku schovanou pod vodou a díky tomu se v řece ocitají odpadky. Taktéž na březích, hlavně u jezů, jsou prázdné láhve pohazovány volně do přírody. Řeka není odpadkový koš, a protože pozemek někomu patří, musí pak někdo jiný za vodáky uklízet jejich nepořádek. Nedivme se, že nás pak majitelé pozemků nemají rádi.